O NiMaJa

Ahoj, jsem Edita

Jsem máma tří dětí – Nikol, Matyáše a Jakuba. A právě ony stojí i za názvem NiMaJa.

Když jsem přemýšlela, jak svůj projekt pojmenovat, nakonec jsem nemusela hledat daleko. Tři moje děti, tři jména a jedno NiMaJa.

Maty už dnes bohužel není mezi námi. Byl těžce postižený a náš společný život byl v mnoha ohledech trochu jiný a přitom krásný a jedinečný. Už tehdy jsem pro něj doma vyráběla, tiskla a laminovala nejrůznější pomůcky, které nám pomáhaly v komunikaci i běžném každodenním životě. Do našeho příběhu ale patří pořád a stejně tak má své místo i v NiMaJa. A bude ho tam mít napořád. 

Kdy se zrodil nápad na NiMaJa

Samotný nápad na NiMaJa přišel mnohem později. A velkou roli v něm sehrál můj nejmladší syn Kuba.

Když byl předškolák, chtěla jsem s ním doma procvičovat věci, které se mu budou hodit do školy. A tak jsem hledala na internetu, stahovala pracovní listy na grafomotoriku, tiskla, kupovala nejrůznější pracovní sešity a knížky s úkoly.

Nešlo mi ale jen o přípravu do školy. Chtěla jsem, aby si procvičoval pozornost, přemýšlel, naučil se chvíli soustředit a zároveň ho to bavilo.

A taky – ruku na srdce – někdy prostě potřebujete vymyslet, co s dítětem dělat, když je venku škaredě, prší a nedá se být venku. U nás přijdou na řadu pastelky, pracovní listy, tvoření nebo společenské hry – ty jsou u nás také důležitou součástí společného času. Protože není nad čas strávený spolu.

Od stahování k vlastnímu tvoření

Čím víc materiálů jsem hledala a používala, tím víc jsem si všímala toho, co se mi líbí a co bych naopak chtěla jinak.

Někdy mě zaujal nápad, ale ne zpracování. Jindy byl sešit krásný, ale úkoly Kubu příliš nebavily. A postupně mi začalo vrtat hlavou:

Co kdybych si zkusila vytvořit vlastní?

Takové, které bych sama chtěla vytisknout svému dítěti. Hravé a barevné, ale zároveň přehledné. S úkoly, které mají smysl, něco procvičí a přitom dítě nemá pocit, že právě dostalo další domácí úkol.

A právě z téhle myšlenky začala postupně vznikat NiMaJa.

Co bych chtěla, aby NiMaJa bylo

Kuba je dnes už prvňák, ale moje chuť tvořit zůstala. A možná je ještě větší než na začátku.

Chci vytvářet materiály, které rodičům usnadní vymýšlení aktivit pro děti a dětem nabídnou něco, u čeho se mohou bavit a přitom se nenápadně učit.

Někdy budeme počítat. Jindy hledat rozdíly, spojovat, kreslit, procvičovat grafomotoriku, barvy, tvary nebo pozornost. A někdy možná budeme prostě jen tvořit a bavit se.

Protože věřím, že děti se nemusí učit jen tehdy, když mají pocit, že se právě učí. Spoustu věcí mohou objevovat úplně přirozeně – při hře.

A rodič k tomu nemusí večer dvě hodiny vyrábět pomůcky. Stačí stáhnout, vytisknout, vzít pastelky a můžete začít.

A proč tedy NiMaJa?

Protože tenhle projekt možná vzniká teprve teď, ale jeho příběh začal mnohem dřív.

U nás doma. S mými dětmi.

A proto v něm budou mít své místo napořád.

NI – MA – JA. ❤️